|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
|
|
Vliv vybraných stanovištních faktorů na proteolytickou aktivitu lesních půd s důrazem na organické a anorganické látky
Holík, Ladislav
Disertační práce je zamřena na půdní biochemii, konkrétně na ovlivnění proteolytické aktivity v lesních půdách organickými a anorganickými látkami. Práce je složená z článků, které byly publikovány v impaktovaných časopisech, a dvou rukopisů. Z organických látek byly zkoumány L- a D-kyselina vinná, fenolické látky, proteinogenní a neproteinogenní aminokyseliny, auxiny a cytokininy. Anorganické látky pak představovaly soli. Součástí práce je také článek, který se věnuje vlivu lesního managementu na aktivitu půdních enzymů (včetně proteáz). Je zde sledováno, jaký efekt má vytvoření obnovního prvku na aktivitu enzymů, kdy se zásahem do lesního ekosystému změní tepelné a vláhové poměry na stanovišti. Z výsledků vyplývá, že z organických látek mají pozitivní vliv na proteolytickou aktivitu L- a D-kyselina vinná, proteinogenní a neproteinogenní aminokyseliny a auxiny. Naopak jako inhibiční látky se ukázaly být fenoly a cytokininy. Zasolení mělo také negativní vliv na proteolytickou aktivitu lesních půd. Vliv lesního managementu prostřednictvím obnovního prvku na proteázovou aktivitu půd nebyl zjištěn. Na změnu klimatických poměrů na lesním stanovišti regovaly pouze potencionální ureázy, které však nejsou tématem této práce.
|
|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
|
|
Srážení solí v přípovrchové zóně pískovce a dalších porézních hornin a simulace transportu a výparu vody
Sommerová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zjištění a srovnání iontů tvořících soli ze vzorků odebraných v přípovrchové zóně pískovce a dalších porézních hornin. Studované vzorky pocházely z odlišných prostředí (humidní a aridní klima) z různých lokalit v České republice a ve světě. Identifikaci jednotlivých solí jsem provedla na základě vyhodnocení chemických analýz loužených vzorků. Dále jsem pomocí barviva fluoresceinu sledovala kapilární vzlínání a výpar v nenasycených vzorcích pískovce. Obsahy solí na lokalitách v České republice v prostředí humidního klimatu jsou obecně nižší než na zahraničních lokalitách v prostředí aridního klimatu. Minerál halit dominuje na lokalitě Petra a Crystal Peak, na ostatních lokalitách převládají minerály tvořené sírany. Na lokalitách v Českém ráji a okolí se jako na jediné ze studovaných lokalit vyskytují soli s obsahem hliníku - alumy. Relativně vysoké koncentrace dusičnanového minerálu nitronatritu jsem stanovila na lokalitě Čertova kazatelna v Plzni. Na základě pozorování kapilárního vzlínání při pokusech s uměle vytvořenými voštinami, jsem dospěla k závěru, že počáteční kapilární výška je rozhodující pro transport roztoku a že při určité kapilární výšce se roztok dostává pouze do důlku voštiny, zatímco vystouplé části skály zůstávají suché.
|
|
|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
|
|
Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb
KREJSA, Jakub
Konzumace rybího masa v České republice je na velice nízké úrovni. Jeden z možných faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje je nízká informovanost zákazníka neboli konzumenta. Diplomová práce "Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb" pracuje se seznamem devatenácti hospodářsky nejvýznamnějších druhů ryb, do kterých byly zařazeny i ryby nejen z rybničního obhospodařování a intenzivních chovů, ale i takové druhy, které jsou zajímavé pro konzumaci z pohledu sportovních rybářů. Odebrané vzorky jednotlivých ryb byly primárně použity pro analýzy obsahu tuku a kompozice mastných kyselin. Tím došlo k vytvoření velice zajímavých výsledků v této oblasti a vytvoření podkladů pro další analýzy jako je stanovení aterogenního a trombogenního indexu či sestavení tabulky nutričních hodnot zmíněných jako "Big 7" (obsah tuku a z něj podíl nasycených mastných kyselin, obsah sacharidů a z nich podíl cukrů, obsah bílkovin, obsah soli a energetická hodnota) u jednotlivých druhů ryb dle nařízení ES 1169/2011. Výsledky této práce potvrdily, že obsah tuku a jeho kompozice je vysoce ovlivněn druhem přijímané potravy. Ryby chované polointenzivním způsobem s největším obsa-hem tuku jsou kapr obecný (7,62 ? 2,9 %) a tolstolobik bílý (6,87 ? 1,37 %). Naproti tomu ryby dravé vykazovaly zastoupení tuku zpravidla do 1 %. Ryby z extenzivních chovů nebo druhy sportovně ulovené jsou v obsahu tuku vyrovnanější. Nejtučnější rybou z této skupiny je cejnek malý (5,52 ? 0,44 %) a nejnižší obsah vykazoval karas stříbřitý (1,14 ? 0,38 %). Byly rovněž porovnávány druhy chované v akvakultuře a zároveň vyskytující se ve volných vodách (kapr obecný, pstruh duhový, síh peleď, lín obecný, sumec velký). Kompozice mastných kyselin je významně závislá na obsahu tuku. Ryby dravé obsahují 195 - 219 mg×100 g-1, signifikantně nejvíce (p0,05) pak bylo zjištěno u síha peledě z extenzivního chovu (1048 mg×100 g-1 EPA + DHA). Podíl SFA byl u většiny ryb pod 30 %, obsah MUFA byl nejvyšší u kapra obecného (52,71 ? 7,75 %), nejméně obsahoval okoun říční (18,83 ? 1,12 %). Štika obecná, candát obecný a okoun říční obsahují relativně nejvíce PUFA, a to přes 50 %. Všechny druhy ryb (s výjimkou tlamouna nilského) v této studii vykazují hodnoty aterogenního indexu pod 0,5 a trombogenního indexu pod 0,4. Z výsledků nutričních hodnot uváděných do seznamu "Big 7" byla vypočtena celková energetická hodnota. Vyšší energetická hodnota je přímo úměrná zvyšujícímu se obsahu tuku. Rybí druhy zahrnuté do této diplomové práce vykazují celkovou energetickou hodnotu v rozmezí 500 - 900 kJ×100 g-1.Výsledky studie přinášejí ucelené, laboratorně potvrzené informace o nutričním složení našich ryb. Tato data mohou sloužit nejen ke zvýšení informovanosti zákazníků, ale zejména je předpoklad jejich využití chovateli a zpracovateli ryb coby nástroje pro naplnění povinnosti uvádět nutriční údaje na svých výrobcích dle ES 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.